Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Datum a čas

Dnes je středa, 22. 11. 2017, 10:09:20

Svátek

Svátek má Cecílie

Vstup na facebook

https://www.facebook.com/obecrence

 

Univerzální překladač

Překlad (translations)

Czech English French German Italian Polish Russian Spanish

mojeiD

Ti z vás, kteří navštěvují pravidelně naše internetové stránky, si určitě všimli, že se na nich objevila nová ikonka „mojeID“. Přes tuto službu se nyní můžete snadno a rychle přihlásit jak k novým anketám, tak i k několika tisícům dalších služeb na českém internetu. Nám na úřadě pak mojeID přináší nové možnosti v komunikaci s vámi, občany Obce Řenče. Více informací naleznete zde.

Vstup na mapový portál

Navigace

Obsah

Údaje o obci Libákovice

V současnosti jsou Libákovice součástí Obce Řenče.

 
Název katastrálního území: Libákovice
Kód katastrálního území: 745081
Výměra: 532,7648 ha

Zeměpisná šířka: 49°33′58″ s. š.
Zeměpisná délka: 13°26′1″ v. d.

letecký pohled na obec Libákovice 2005

 
Údaje k 1. 1. 2016:
Trvale hlášených obyvatel - 166
Průměrný věk - 42 let
Počet dětí do 15 let - 27
Nejvyšší přidělené č. p. - 65
 
 
Historie obce Libákovice
 
Rozlehlá ves položená mezi zalesněnými svahy asi 7 km východně od Přeštic bývala dříve zvána i Lubakovice.
Vesnice patří k nejstarším písemně doloženým sídlištím v kraji, již roku 1088 jmenována v zakládací listině vyšehradské kapituly. Tehdy je ze vsi kapitule přidělen Nedan, cídič oděvu (ablutor) s lánem země. Kapitule zde ještě roku 1336 patřil díl, kromě toho jsou roku 1266 i 1272 v Libákovicích majetky chotěšovského kláštera. Vyšehradská část se dostala po roce 1420 v zápisné držení světské vrchnosti a roku 1491 k Roupovu, druhý díl pak patřil k Řenčím a Drahkovu. Tuto část roku 1493 prodal Petr Suda z Řeneč Janu Markvartovi z Hrádku na Lukavici, roupovská část pak byla přikoupena roku 1599 k Vodokrtům a s nimi k Řenčím. Po jejich připojení k Lukavici byly oba díly sjednoceny. Berní rula udává k roku 1654 - 15 sedláků a 1 chalupníka, tereziánský katastr 20 hospodářů a kováře. Roku 1789 zde bylo 31 domů. V roce 1900 zde bylo 48 čp. a 278 obyvatel. 
Rozhlehlá vesnice má složitý půdorys s několika centry. Hlavní prostor s velkou svažitou obdélnou návsí je obklopen většinou již novostavbami, v jeho středu stojí hodnotná pozdně barokní šestiboká kaple s obdélným závěrem a sochou sv. Jana Nepomuckého ve výklenku nad vstupem. Vedle kaple je na vysokém kamenném sloupku mezi stromy umístěn litinový kříž. Stranou pod návsí je čtvercový prostor s vodní nádrží, obestavěný tradičními chalupami z vepřovic s bedněnými štíty. Starý roubený dům je dochován i ve statku čp. 26 na okraji směrem k areálu zemědělského družstva. Na nejvyšším okraji se nachází stará opuštěná škola (obydlena opět v roce 2010).
Asi 1,5 km východně z lesa vystupuje buližníková skála Čertovo břemeno s kamenolomem a výhledem, na temeni skály byla v roce 1947 objevena jáma, vyložená a přikrytá kameny, s bronzovými předměty uvnitř z rozhraní střední a mladší doby bronzové, pod jižním svahem byly v roce 1964 odkryty slovanské hroby z 9. - 10. stol. Mohyly jsou i na severním svahu vrchu Kožichu severně od vsi. Vsí prochází červená turistická cesta.