Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Mobilní aplikace

logo mobilní aplikacegoogle-play-downloadapp-store-download

Vstup na facebook

https://www.facebook.com/obecrence

 

Univerzální překladač

Překlad (translations)

Czech English French German Italian Polish Russian Spanish

Datum a čas

Dnes je sobota, 21. 7. 2018, 4:24:55

Navigace

Obsah

ČERTOVO BŘEMENO

Naučná stezka Čertovo břemeno

V roce 2009 vznikla za finanční podpory Plzeňského kraje Naučná stezka Čertovo břemeno. Stezka je dlouhá asi 15 km a nachází se zde 7 zastavení s informačními tabulemi o životě v přírodě, historie a současnosti jednotlivých lokalit.

Stezka začíná na návsi v obci Letiny. Nejvýznamnější památkou obce Letiny je kostel sv. Prokopa ze 13. století. Z Letin stezka pokračuje po ukazatelích k Čertovu břemenu, poté k rybníkům Na Hluboké, kde dříve stávala vesnice. Od rybníků vede k vrchu Kožich s rozhlednou, pokračuje přes les Hájek ke kapli sv. Huberta a dále k bývalému lomu u Kbelnice a zpět do Letin, kde je poslední zastavení v lázních Letiny.

Naučná stezka Čertovo břemeno - informační leták s mapou ZDE

Naučná stezka Čertovo břemeno - informační tabule jednotlivých zastavení - ZDE

Pověst o vzniku Čertova břemene

V místech, kde dnes stojí letinské lázně, žil prý v dávných dobách poustevník. Zde si v lesním tichu poblíž studánky zřídil poustevnu. Ale i v tomto skrytém koutku vypátrali poustevníka čerti a začali ho všelijak sužovat a pokoušet. Denně si vymýšleli nová čtveráctví, až si rozezlený poustevník umínil, že s nimi zúčtuje.

Jednou večer jim pravil: „Chci stavět kapli, ale nikde tady není vhodný materiál. Potřebuji nalámat kámen, který by přetrval věky. Doleťte až tam, kde se sbíhají čtyři řeky, a odtud mi kámen doneste. Vykonáte-li uložený úkol dříve, než kohouti zakokrhají, budu vaším služebníkem.“

Čerti se zaradovali a honem se vydali na cestu. Houfec jich letěl jako černý mrak k nynější Plzni, kde do Mže ústí řeka Radbuza s Úslavou a Úhlavou. Vyhlédli si vhodnou skálu, nadpřirozenou silou ji vyrvali ze země a vložili si ji na bedra. Zpátky se jim s těžkým nákladem tak snadno neletělo, ale to, jak se těšili, že jim propadne poustevníkova duše, jim – obrazně řečeno – pohánělo křídla. Stalo se však něco nečekaného. Právě ve chvíli, kdy už se blížili k vrchu Kožichu, vypukl zvláštní náhodou v Libákovicích oheň. Krajinou se rozlila krvavá záplava. Vyburcovaný lid spěchal, aby pomohl svým bližním v těžké chvíli. I kohouti, dosud dřímající v korunách stromů, se probudili a začali hlučně kokrhat.

Čerti, kteří zahlédli rudou záplavu a zaslechli kohoutí kokrhání, mysleli nejinak, než že se už probouzí den. Zaslepeni vztekem shodili obtížné břímě ze svých beder na zemi, až se daleko široko otřásla. Sami se pak propadli tam, kam patřili.

Od té doby měl poustevník pokoj a odstěhoval se později na Šumavu. Byl prý to poustevník Vintíř, jenž r. 1041 měl převést německá vojska Jindřicha III. proti Břetislavovi před hraniční hvozd, jenž v té době byl ještě neschůdným pralesem.

Skála do lesa spadlá, se od těch dob nazývá „Čertovo břemeno“.

 

Místopisné údaje o Čertově břemeni:

Buližníkový skalní hřbet na východním úbočí vrchu Kožich mezi Libákovicemi a Chocenickým Újezdem (v mapách je udávána kóta 533,9 m.n.m., nejde však o nejvyšší bod). Silně narušeno těžbou (velký lom v jihozápadní části, menší lom při lesní cestě z Chocenického Újezdu k hájovně Hluboký, těžbou pravděpodobně odstraněny v některých partiích i skalní útvary na temeni hřebene). Nejvýraznější skalní útvary jsou dnes jihozápadně od výše zmíněné cesty k hájovně Hluboký. Strmější je jihovýchodní strana hřebene, na jejím úpatí mnohde kamenná suť, v jednom místě menší převis. V jihozápadní části poblíž lomu osamělý balvan blížící se viklanu. Stromy bizardních tvarů. Zalesněno, bez výhledů. Při severovýchodním konci studánka. Na jihozápadním konci kaple Panny Marie.

Roku 1947 nalezeny na temeni hřebene v jámě vyložené kameny a překryté větším kamenem bronzové předměty z rozhranní střední a mladší doby bronzové. Pod jižním svahem objeveny roku 1964 slovanské hroby z 9. -10. století.

Kaple Panny Marie:
kaplička 

Přistavěna k patě osamělé 5 metrů vysoké skály na jihozápadním konci hřebene při lesní cestě z Chocenického Újezdu do Libákovic. Je to drobná uzavřená cihlová stavbička s obrázkem Panny Marie. Nad ní na skále namalován kříž. Kapličku nechal postavit někdy ve 2. pol. 19. stol. pan Pašek, hostinský z Libákovic, v místě, kde se mu údajně cestou z Blovic zjevila Panna Maria. Kaple byla opravena a znovu vysvěcena v roce 2003 zásluhou Spolku pro záchranu historických památek na území Přeštic.
kaplička po opravě v roce 2017
Literatura:     Zdeněk Birner: Okolí Plzně - průvodce Olympia (Praha 1980)

Čerpáno z:

http://www.mistopis.eu/mistopiscr/plzensko/blovicko-nepomucko/certovo_bremeno/certovobremeno.htm