Knihy

• Název katastrálního území:Knihy
• Kód katastrálního území: 784389
• Výměra: 129,7661 ha
• Zeměpisná šířka: 49°35′23″ s. š.
• Zeměpisná délka: 13°24′13″ v. d.

Starobylost obce Knihy dokládá ojedinělý pravěký nález na poli v katastru obce Knihy z r. 1930. Jedná se o silný vrtaný sekeromlat, dlouhý, 145 mm, nalezený v hloubce asi 40 cm. Týl tohoto nástroje je částečně odštípnutý. První písemnou zprávu o obci máme až z r. 1379, kdy odváděla berni v Plzeňském kraji. Původní název pro obec byl patrné Kníje. Jméno Kníje nemělo v češtině opory, bylo osamělé, nerozuměli mu, jako by to bylo slovo původu cizí. V češtině se mu jen blížilo slovo kniha. Jméno Kníje náleželo prvotně asi lesu, 2 km východně ode vsi, která má na rakouské speciální mapě jméno Knězská skála a na české speciální mapě jméno Kněžská skála (dnešnÍ Knížská skála). V 1. pol. 16. století patřila obec pod řenečské panství, které v té době vlastnil loupeživý rytíř Petr Suda. Ten prodal před r. 1520 statek Řende, kam patřila také obec Knihy, hejtmanu Plzeňského kraje Janu Markvartovi z Hrádku. Jeho vnuk Jiři žil však rozmařile a musel proto statek po částech prodat svému švagrovi Kryštofovi Loubskému z Lub. Syn Kryštofa Loubského z Lub Jáchym Ladislav připojil řenečský statek k Dolní Lukavici. Od té doby splývají osudy obce Knihy s osudy obce Vodokrty.