Libákovice

• Název katastrálního území: Libákovice
• Kód katastrálního území: 745081
• Výměra: 532,7648 ha
• Zeměpisná šířka: 49°33′58″ s. š.
• Zeměpisná délka: 13°26′1″ v. d.

Rozlehlá ves položená mezi zalesněnými svahy asi 7 km východně od Přeštic bývala dříve zvána i Lubakovice.

Vesnice patří k nejstarším písemně doloženým sídlištím v kraji, již roku 1088 jmenována v zakládací listině vyšehradské kapituly. Tehdy je ze vsi kapitule přidělen Nedan, cídič oděvu (ablutor) s lánem země. Kapitule zde ještě roku 1336 patřil díl, kromě toho jsou roku 1266 i 1272 v Libákovicích majetky chotěšovského kláštera. Vyšehradská část se dostala po roce 1420 v zápisné držení světské vrchnosti a roku 1491 k Roupovu, druhý díl pak patřil k Řenčím a Drahkovu. Tuto část roku 1493 prodal Petr Suda z Řeneč Janu Markvartovi z Hrádku na Lukavici, roupovská část pak byla přikoupena roku 1599 k Vodokrtům a s nimi k Řenčím. Po jejich připojení k Lukavici byly oba díly sjednoceny. Berní rula udává k roku 1654 - 15 sedláků a 1 chalupníka, tereziánský katastr 20 hospodářů a kováře. Roku 1789 zde bylo 31 domů. V roce 1900 zde bylo 48 čp. a 278 obyvatel. 

Rozhlehlá vesnice má složitý půdorys s několika centry. Hlavní prostor s velkou svažitou obdélnou návsí je obklopen většinou již novostavbami, v jeho středu stojí hodnotná pozdně barokní šestiboká kaple s obdélným závěrem a sochou sv. Jana Nepomuckého ve výklenku nad vstupem. Vedle kaple je na vysokém kamenném sloupku mezi stromy umístěn litinový kříž. Stranou pod návsí je čtvercový prostor s vodní nádrží, obestavěný tradičními chalupami z vepřovic s bedněnými štíty. Starý roubený dům je dochován i ve statku čp. 26 na okraji směrem k areálu zemědělského družstva. Na nejvyšším okraji se nachází stará opuštěná škola (obydlena opět v roce 2010).

Asi 1,5 km východně z lesa vystupuje buližníková skála Čertovo břemeno s kamenolomem a výhledem, na temeni skály byla v roce 1947 objevena jáma, vyložená a přikrytá kameny, s bronzovými předměty uvnitř z rozhraní střední a mladší doby bronzové, pod jižním svahem byly v roce 1964 odkryty slovanské hroby z 9. - 10. stol. Mohyly jsou i na severním svahu vrchu Kožichu severně od vsi. Vsí prochází červená turistická cesta.