Historie budovy Obecního úřadu Řenče

Čerpáno z pamětní knihy založené v roce 1925:

Roku 1898 po novém roce začalo se urovnávat místo pod faru. Na tom místě byla široká hráz osázena smrčkami, kterým se každé 3 roky špice ořezávali. Při kraji od silnice na hrázi byly zasazeny slívy a blumy a tu a tam nějaká švestka. Hráz byla k udržení nádrže na vodu kolem hradu. Kameny z tarasu se dávaly do štosů a počítalo se s nimi do základu pod farní budovu.
Práci řídil správce Cůlekr s dvorskými lidmi. Veselý z Dolců co zednický parťák, kopal studnu na vodu od stavitele Haidla z Přeštic, který byl panským stavitelem.

Roku 1899 po novém roce vytarasili studnu na faře bratři veselý František a Jan z Dolců a Martin Šindelář tesař z Řeneč číslo 12, Volf Matěj z Řenče číslo 19 dělali první pumpu do studny a borovici dali ze Sukořína od lesní správy.
Pak začaly kopat základy a sklepy pod faru.
Z jara toho roku začali stavět.
Faru stavěl hraběcí stavitel Fr. Hiandl z Přeštic. Byl to Němec a stavitelství mnoho nerozuměl proto farní budovu postavil obráceně. Hlavní stranu postavil do zahrady schodiště obrátil do obce ke kostelu.
Zedníkům práci řídili: polir Fiala Martin z Přeštic a parťák Veselý z Dolců.
Práci a materiál vyplácel patronátní úřad hraběte Karla ze Schonbornu v Dolní Lukavici.

Čerpáno ze školní kroniky založené v roce 1832:

Chrám Páně byl vysvěcen, avšak mše svaté v něm slouženy jen po řídku. To zželelo se nám. Vyhledávali jsme pomoci ku zřízení fary. Pisatel tohoto zápisu jménem obcí zaslal žádosti hraběti a hraběnce Karlu a Zdeňce ze Schönbornu, hraběti Fratiškovi ze Schönbornu, biskupu v Budějovicích, veledůstojné konsistoři v Budějovicích a ještě mnoho jiných žádostí o podporu. V té době zcela tiše vyskytnul se veliký dobrodinec a to dp.Dr. Petr Špelina panovník v Budějovicích, rodák z Voseka, který věnoval na dotaci pro kněze v Řenčích 5 000 zl.renty. K obnosu tomuto přidali obce budoucí fary v Řenčích (Řenče,Vodokrty,Vosek,Knihy a Plevňov) k témuž účeli své pohledávky z obilného fondu (založeno v hospodářské záložně v Přešticích) v obnosu 2 100 zl. Tyto dva obnosy staly se základy pro dotaci. Záležitost zřízení fary v Řenčích táhnula se od r.1880. Konečně ujali se energicky zřízení fary urozený p.hrabě Karel ze Schönbornu, tím že se stal patronem kostela a svou mocnou přímluvou u Vys c.k. ministeria kultu o doplnění kongrui, jakož i velec.p.Jakub Hula c.k. okresní hejtman. Přátelsky spolu působili důstojné úřady: děkanský úřad v Přešticích, farní úřad v Dolní Lukavici. Záležitost pak rychle spěla k ukončení.
Již dne 7.července 1898 položeny základy ku farní budově v Řenčích, kterou dal zbudovati vznešené patron. Nelíchotě musím zapsati ku cti vznešeného patrona, že dal zbudovati faru důstojnou, jíž co do elegance nerovná se žádná farní budova na patronátu. 
Vlastní zpráva: Dočkali jsme se dne 14. března 1900 byl jmenován dvojctihodný kňež P.Jan Záhovský, zámecký kaplan v D.Lukavici, farářem na nově zřízené faře v Řenčích. A dne 1. dubna 1900 slavnostně byl dp. vykářen P. Žilíkem z Merklína na úřad ten nastolen. Co tu nadšení a co tu radosti, co vítání! Jak lid ten slavnostně vítal svého prvního pana faráře zlaté to srdce lidí. Řenče a Vodokrty oděli se slavnostně - věnce z chvoje, nad nimiž plály prápory v barvách národních. Před farou postaveny byli slavnostní brány, počasí však bránilo slavnosti velice (dne 30. a 31. března sněžilo-napadlo přes půl metru sněhu, naváty závěje 2 metry). Proto se pro faráře dojelo až do Lukavice na krásně vypletených a ozdobených koních. Pan Dp. doprovázel i urozený pan Jan hrabě ze Schönbornu i se synem Karlem a mladším bratrem Zdeňkem, za ním v kočárech následovalo duchovenstvo, veškeré úřednictvo z Lukavice a okolí, jakož i páni učitelé. Dp. farář dojat byv každému děkoval.
Po obřadech instalačních a po daném požehnání odebral se průvod na hřbitov, kterýž pak byl dp.vykářen, vysvěcen. Nato vysvěcena i fara, tím byl slavnostní akt ukončen.

VZNIK A STAVBA FARY – výpis z Farní knihy založené v roce 1900:

„Zřízení duchovní správy byl konečný cíl stavby kostela řenečského. Proto jakmile kostel byl vystaven, zakročil děkan přeštický V. E. Řičák u biskupa v Budějovicích o komisionální úřední jednání v příčině zřízení samostatné duchovní správy v Řenčích. Následkem toho svolána na den 20. ledna 1880 na c. k. hejtmanství do Přeštic příslušná komise. 
Jakmile se začalo jednati o zřízení samostatné duchovní správy v Řenčích, pomýšleno též na pořízení vhodné budovy farní. Původně chtěli interesovaní činitelé koupiti některou budovu se zahradou neb i s polmi a za faru upraviti. Ale jakmile dotyčný majitel prodejného objektu zvěděl, že se stavení kupuje na faru, činíval obyčejně takové podmínky, že bylo nemožno koupi provésti. Proto se jednalo později pouze o koupi stavebního místa, na něž J. Osv. paní hraběnka Zdenka ze Schönbornů věnovala 1000 zl. Ale i tu se opakovalo totéž, co svrchu řečeno. Proto konečně vyhlédnuto pro faru místo poblíže kostela na pozemku velkostatku, jemuž náhradou za místo stavební a zahrádku při faře dala obec řenečská pozemek jiný. 
Původně vyhotovil hraběcí stavitel Tomáš Stark plán na faru s přízemí. Když však r. 1897 zřízení fary zásadně bylo povoleno, zhotovil nynější stavitel hraběcí Josef Heinl plán na farní budovu o jednom poschodí na způsob villy. Plán ten zkoumal c. k. okresní inžinýr v Klatovech Novotný a pozměnilo jej departement pro vysoké stavby při c. k. místo držitelství, které i rozpočet stavební zkoumalo 7752 zl 19 kr. adjustovalo. Jako obyčejně byl i zde tento rozpočet o něco překročen. 
Stavbu provedl patro s osadníky dle úmluv dříve učiněných. Základní kámen kladen u přítomnosti patrona a dělnictva stavební dne 7. července 1898.
V polovici dubna 1899 byla fara vystavěna, ale teprve 1. dubna 1900 byla obydlena a vysvěcena.“