Historie

Varhany v kostele sv. Cyrila a Metoděje v Řenčích

Varhanám ve zdejším neorománském kostele sv. Cyrila a Metoděje z let 1869-78 nebyla doposud věnována větší pozornost. Jistě to bylo i v důsledku informací z farní pamětní knihy a z tzv. Katastru varhan, že nástroj byl složen v r. 1897 jako „z nouze ctnost“ z několika starších nástrojů varhanářem Christophem Müllerem, neboť farnosti se chronicky nedostávalo prostředků na nové. Byly tak povrchně hodnocené jako méně zajímavé.

Podrobný průzkum nástroje, návazné provedení srovnávacího organologického průzkumu a rešerše archivních podkladů ve spolupráci s kolegy organology Jiřím Reindlem a Tomášem Horákem však přineslo velké překvapení. Bezpochyby se jedná o varhany zhotovené tehdy proslulými varhanáři z královského města Lokte. Na základě řemeslného provedení lze s jistotou určit, že autorem nástroje je mistr Leopold Burkhart, jeden z nejvýznamnějších varhanářů českého baroka, zhotovitel proslulých, dodnes dochovaných velkých varhan v Santiniho klášterním kostele v Kladrubech nebo varhan původem z Přeštic, dnes v Němčicích u Klatov, na které hrál jako varhaník mladý kantor Jakub Jan Ryba před přestěhováním do Starého Rožmitálu a dalších významných dodnes dochovaných nástrojů.

Průzkum prokázal, že varhany nejsou složené z několika nástrojů, jak uvádí pamětní kniha, nýbrž že se jedná o velmi kvalitní, více než ze tří čtvrtin dochované dílo výše uvedeného mistra Burkharta. Kromě varhanní skříně je dochována i většina původních píšťal včetně zdobených prospektových (průčelních) píšťal, vzdušnice s rozvodem vzduchu pro všechny píšťaly a podstatné části traktury, která propojuje klávesy s ventily otvírající přísun vzduchu do píšťal.

Unikátní je původní pedálová spojka, konstruovaná jako ventilová spojka s 18 samostatnými ventily v zadní části vzdušnice! Jedná se o naprostou raritu, kterou u českých barokních varhan nenacházíme a jejíž nález významným způsobem doplňuje a posouvá dějiny českého varhanářství. Díky nalezenému nápisu ve varhanách víme, že v r. 1859 přistavěl k varhanám samostatně stojící hrací stůl varhanář Ferdinand Guth z Nového Strašecí. Tato skutečnost, spolu s dříve známou informací o přenesení nástroje do řenečského kostela varhanářem Christophem Müllerem v r. 1897, zásadně pomohla k nalezení kostela, kde nástroj původně stál. Téměř s jistotou můžeme říci, že varhany byly postaveny pro kostel sv. Petra a Pavla v Mnichově u Mariánských Lázní. Tento kostel byl přestavěn v letech 1720-25 a v účtech nacházíme platbu varhanáři z r. 1725. V r. 1846 varhany rozebral a renovoval Ferdinand Guth st. se synem Ferdinandem (o několik let později varhanářem v Novém Strašecí) a označili nástroj za “znamenité dílo z Lokte, nejlepší v tepelském patronátu".

V r. 1860 byl interiér mnichovského kostela přestavován, mj. byly zrušeny boční kruchty, varhany musely být před stavebními pracemi rozebrány. Tuto událost ztotožňujeme s výše uvedenou prací F. Gutha z Nového Strašecí v r. 1859. Inventáře kostela uvádí v 19. století varhany o 11 rejstřících.

V roce 1896 nabídl renovaci varhan Christoph Müller, ale farnost mu zadala stavbu varhan nových. Všechny tyto indicie do sebe dokonale zapadají a potvrzují naši prvotní úvahy. Při transferu varhan do Řenčí odstranil Müller z prostorových důvodů celý pedálový stroj a varhany zvukově mírně upravil. Za I. světové války byl nástroj uchráněn před válečnou rekvizicí prospektových cínových píšťal z titulu stáří (všem varhanám postaveným po r. 1850 byly prospektové píšťaly c.k. úřady zrekvírovány pro válečnou výrobu).

Nástroj nebyl od svého postavení v kostele nikdy generálně opravován, známé jsou pouze dílčí opravy v r. 1904 (po extrémním dlouhotrvajícím suchu, kdy zmlkla polovina varhan v Čechách), dále v r. 1934 místním učitelem a v r. 1961, kdy byl připojen varhanní motor. Varhany mají dnes jeden manuál s osmi rejstříky a jsou bez pedálu. Původně měly v manuálu rejstříků devět a v pedále rejstříky dva. Z dochovaných částí a nápisů na nich je možné identifikovat původní dispozici, která dává tušit velké zvukové bohatství nástroje; obsahuje celou pyramidu principálových rejstříků od 4´ až do 1´ polohy se zvukovou korunou Mixtury, která dotváří lesk a sílu zvuku. Dvě Kopuly v 8´ a 4´ poloze spolu s Kvintadenou 8´ výrazně rozšiřují barevné spektrum varhan. Řenečské varhany jsou velmi kvalitním nástrojem slavné loketské varhanářské dílny postaveným na osvědčených tradičních principech varhanářského řemesla.

Přes dílčí úpravy a velmi špatný technický stav a napadení červotočem dávají tušit mimořádné zvukové kvality a zasloužily by si celkové restaurování.

Štěpán Svoboda, organolog T: 606 686 190 E: stepansvoboda@atlas.cz: www.varhany.net

Ostatní díla Leopolda Burkhardta  - zpracoval Mgr. Jiří Sankot,  referent na úseku památkové péče, MěÚ Přeštice