Historie tvrze v Řenčích

Co se týče tvrze čili pargánu v Řenčích není známo kdy byla vystavěná. Ale viditelné bylo, že kolem tvrzi byly náspy a nádrže na vodu, do kterých pouštěli vodu směrem z bubenského rybníka přes obecní dráhy.
( půdorys tvrze zde )
Po roce 1666, když byly Řenče koupeny hrabětem Morizinem začala býti tvrz Řenecká méně obydlená, protože hrabě Morzín měl svoje sídlo toho času v Seči, takže na tvrzi bydleli jen jeho služebníci.
Proto v roce 1794 úplně zanikla a hrabě Hugo Damián ze Schonbornu, když panství koupil, pro správce a čeleď panskou nový zámek nechal vystavět a z tvrze sýpku na obilí předělat a od té doby se tvrze používalo na sýpku.
Dle trhové smlouvy z roku 1794 zní, že při tvrzi Řenecké bylo: poplužný dvůr, pohodnice, ovčárna, 6 selských gruntů, 8 čtvrt láníků a 16 chalup.
Tito byli všichni povinni robotit pánům ze dvora Řeneckého celkem 33 chalup. 
(čerpáno z pamětní knihy založené v roce 1925)

Doslov

Za kostelem se tyčí mohutná opuštěná stavba bývalé tvrze s rozpadajícím se zdivem, čekající zatím marně na svoji záchranu. Z původně trojkřídlé renesanční stavby se vstupní průjezdnou věží se po přestavbě na sýpku dochovala pouze dvě křídla a ze zbývajícího pouze torzo dvorní stěny. Klenutý suterén jižního křídla pochází ještě ze starší gotické tvrze, která byla menšího rozsahu. Na fasádách jsou dobře patrná zazděná velká renesanční okna a sgrafitová výzdoba s psaníčkovým motivem. Vstupní, původně pravděpodobně věžovitá část má přízemí valeně klenutý průjezd, starý portál byl nedávno odstraněn, interiéry jsou jinak kromě sklepů plochostropé, vybourané pro sýpkové využití. Vodní opevnění kolem tvrze bylo zasypáno již dávno.